Úvod » KONEC EU A GLOBALIZACE
KONEC EU A GLOBALIZACE
Politolog Robejšek: Euro v této formě dalších 20 let nepřežije. Nám může pomoci koruna
Poučila se Evropa z krize, nebo i pět let od krachu Lehman Brothers dělá chyby? Přestává být Německo tahounem evropské integrace? Co čeká od voleb v Německu i v Česku politolog a ekonom Petr Robejšek? Odpovídal na vaše dotazy.
Před pěti lety zkrachovala velká americká investiční banka Lehman Brothers. Z hypoteční krize v USA se rychle stala světová finanční krize. S tou se evropské vlády snažily vypořádat zvyšováním výdajů a zadělaly tak na krizi dluhovou.
Ta sice neskončila krachem či vystoupením některé země z eurozóny, zažehnaná ale zcela není – Řecko bude zřejmě potřebovat další záchranný balík, neúnosně draho si půjčuje Portugalsko a situaci Španělska komplikuje vysoká nezaměstnanost.
I když se země eurozóny konečně stejně jako Česká republika dostaly z recese, pohybují se jen těsně v černých číslech a o nějakém výrazném oživení nelze mluvit. Zato Spojené státy rostou o 2,5 procenta.
Výhodu vůči Evropě mají i díky nižším cenám energií – mluví se o tom, že Evropu po dluhové krizi čeká krize energetická.
Klíčovou roli kolem krize eura a teď i na poli energetiky hraje Německo, největší obchodní partner České republiky.
Kdysi tahoun evropské integrace se na přání voličů mění – Němci nechtějí zachraňovat dalšími penězi Řecko, jsou proti takové bankovní unii, která by znamenala, že se z jejich peněz budou zachraňovat banky jihu.
Velkým znalcem Německa je politolog a ekonom Petr Robejšek, který zde dlouho žije a přednáší na univerzitě v Hamburku.
Co můžeme od Německa čekat, pokud podle předpokladů vyhraje kancléřka Merkelová? Co by měla Evropa dělat jinak, aby obstála ve stále tvrdší světové konkurenci? A co si myslí z odstupu o blížících se volbách v ČR?
| Evropa ví naprosto přesně, a zvláště Češi jsou si tím naprosto jisti, že z krize se nemůžeme dostat tištěním peněz ani státními investicemi, ale že je třeba šetřit (TOP09) nebo do ničeho nezasahovat (ODS). Opravdu to USA dělají všechno špatně a řítí se do záhuby, nebo naopak kvantitativní uvolňování je ta správná cesta? | |
| robejsek 12.9. 10:04 |
Dobrý den vítám všechny tazatele a pouštím se do toho. Spoření samozřejmě nestačí. Ale ani USA nedělají vše dobře. Jenom si svou politiku mohou dovolit. Mají světovou měnu, v podstatně autarkní hospodářství, nejsilnější armádu světa a budou stále nezávislejší od cizí energie. K Evropě. Ke spoření by patřila restrukturace finančního průmyslu a jeho razantní regulace. A pak by mohli Evropané pracovat i s opatrnou nápodobou amerického systému. |
| Ondřej 12.9. 00:46 |
Dobrý den, za jak podstatný považujete problém potravinové soběstačnosti (myšleno na úrovni státu)? Je to přežitek nebo ekonomické/bezpečnostní téma? Měli bychom se v ČR snažit být v zemědělství a produkci potravin co nejvíce soběstační, nebo to není v době celosvětového volného obchodu priorita? Zanedbali toto téma v minulosti naši politici, nebo mu nevěnovali pozornost oprávněně? Děkuji za Váš názor. |
| robejsek 12.9. 10:07 |
Je otázka, do jaké míry je soběstačnost dosažitelná. Domnívám se však, že globalizace je u konce a vzhledem k oslabení mezinárodní zbožní výměny jsou potraviny opět strategickou komoditou. A jistě není od věci myslet na aspekt bezpečnostní. Osobně mám dojem, že bude brzy hrát opět větší roli než v předchozích dvou dekádách. |
| Kamil 12.9. 00:59 |
Dobrý den pane Robejšek. Mám takový dotaz. Nejsou současné ekonomické problémy způsobeny tím, že se moc půjčuje na dluh, národní banky udržují nízké úrokové sazby a lidem se nevyplatí šetřit, protože úroky z úspor jsou menší než je inflace? Nedělali to ty bankéři u nás v ČSSR za socialismu lépe, když úroky z vkladů ve spořitelně byly 4% při roční výpovědi, 2% na bezvýpovědní knížce a inflace přitom byla téměř nula? Lidé tehdy hodně šetřili, protože se jim to vyplatilo a nepůjčovali se tak "levné" peníze. Díky tomu tak nebyly takové problémy s různými bublinami, viz Lehman Brothers. Co se týká voleb v ČR. Nebyla pro nás střadatele lepší vláda levice (ČSSD) kdy jsme po roce 2002 měli úroky na vkladech v bankách větší než byla inflace a ekonomika rostla, než vláda pravice kdy od roku 2008 jsou úroky z vkladů menší než inflace a ekonomika klesá? |
| robejsek 12.9. 10:10 |
Vazeny pane Vopatrný, ty peníze, které dělají skutečné problémy, nejsou ty, které patří střadatelům. Jde podstatně více o peníze (částečně nekontrolovaně) vznikající mimo reálnou ekonomiku. Ty mají v sobě explozivitu, která vede k tomu, že při hledání zúročení pro tyto peníze dochází k excesům jako před pěti lety. |
| diego 12.9. 06:19 |
dobre rano, - je podle Vaseho nazoru nejaka sance, ze se Evropa - potazmo jeji vedeni v Bruselu - sama "probudi" a bude se snazit omezit byrokracii, dotace/prerozdelovani, neufinancovatelny socialni stat, zlepsit konkurenceschopnost = zmensit nezamestnanost - nebo to tzv. hezky cesky receno "bude muset padnout na hubu" :-) a zacit znovu a lepe? dekuji za Vase realisticke nazory ve svetle prevazujicich EU-svetlych zitrku :-) |
| robejsek 12.9. 10:13 |
Milý Diego, politici (a vlastně nejenom oni) dělají správné věci, jenom když nemohou jinak. Takže se obávám, že k onomu dopadu musí dojít. Problem je hlavně v tom, že cenu za tento dopad na ústa nezaplatí konkrétní politici, nýbrž konkrétní lidé jako Vy a já. Národy mohou politiky tlačit ke správnému rozhodnutí, ale to vyžaduje angažovanost každého z nás. Zdá se, že dosud se lidem nevede dost špatně na to, aby se chovali v tomto smyslu. |
| Roman 12.9. 07:49 |
Dobrý den. Jaké můžou být dlohodobé důsledky kvatitativního uvolňování peněz v USA pro situaci v ČR. Mám na mysli hlavně dopad na "sílu" USD a konkurenceschopnost české ekonomiky. |
| robejsek 12.9. 10:15 |
Mily Romane, Česká republika je malý hráč a vždycky objekt toho, co se děje "nahoře". Ale na štěstí žádná česká vláda nepodlehla euroiluzionismu a v tom poloprázdném toulci, který máme u boku, je jeden použitelný šíp. A sice česká koruna, která může alespoň částečně pomoci proti problémům, o kterých píšete |
| Jan Baltus 12.9. 07:54 |
Jak Vás znám, budete vysvětlovat pomalé reakce Evropy existencí EU a to navzdory tomu, že tento projekt například dává obrovskou šanci společným technickým projektům, ale nejenom jim. Ale pohled na průmyslovou výrobu ČR napoví každému, kdo si učiní strovnání,že řízené hospodářství minulosti ale i současnosti neustále kontroluje a doslova drtí lidskou iniciativu a podnikání. Včetně postoje vysokých škol a způsobu výchovy mladých odborníků. Vše urychlil rozpad malých podniků, které jsme měli za I. republiky, často podniků s vysokým technickým standardem. JInými slovy, ČR si může za svoje problémy sama, sama a zase sama. Mylnou volbou tzv. ekonomů do čela státu, kteří prohlubijí systém, který nemůže fungovat. |
| robejsek 12.9. 10:18 |
Pane Baltusi, znáte mě tak dobře, že mi ani nepokládáte otázku. Jen bych chtěl upozornit, že EU také řídí hospodářství a také "kontroluje a drtí lidskou iniciativu". Jenom se zaklíná jinými hesly, než to dělaly bývalé vlády. Hesla obou jsou stejně nerealistická. |
| Návštěvník 12.9. 07:56 |
Dobrý den. Občas slýchám tvrzení, že Německo si ví lépe rady v tom či onom. Například že "správně" dotuje své zemědělce (narozdíl od nás), že mají štědřejší sociální systém atd, což prý posiluje domácí poptávku a země je v růstu. Není to ale tak, že tohle není příčina hospodářské síly Německa, ale její důsledek? Jinými slovy: můžou si to dovolit, i přesto, že je to neefektivní, protože mají "více peněz"? |
| robejsek 12.9. 10:22 |
Je opravdu otázkou, jestli vejce nebo slepice. Síla Německa je fenomén, který nesouvisí s žádnou aktuální vládou, nýbrž s jeho velikostí, tradici, jedinečnou kombinací určitého typu chování (dochvilnost, pracovitost, solidnost atd.) Ty právě zmíněné vlastnosti již v N. také nejsou to, co bývaly, ale jisté je, že si tato země ohledně těchto a dalších parametrů udržuje náskok před svými konkurenty. A tak se stane, že německá vláda může dělat něco, co je ekonomicky neefektivní, ale společensko-politicky důležité a příspívá tak nakonec i k ek. rozkvětu země. |
| Martin 12.9. 08:06 |
Dobrý den, pane Robejšku, velmi děkuji za Vaše články a komentáře. S velkým zájmem je sleduji. Chtěl bych se Vás zeptat, Česká Republika má téměř 25 let po revoluci, a zcela jistě prošla znatelným vývojem. Z těžkého průmyslu se přeorientovala na sektor služeb a je vnímána jako země poskytující západní kvalitu za východní ceny. Zajímalo by mě, zda by její ambice měly jít ve vzoru západních vyspělých zemí, investovat do high-tech a prodávat prémiové výrobky - jako v počátku dvacátého století. Či se snažit profilovat jako země poskytující produkty a služby se skvělým poměrem kvalita / cena. Viz automobilový průmysl. V jakém časovém období lze dohnat náskok západní Evropy, jež nabrala po rozdělení po druhé světové válce? Děkuji za odpověď. Martin |
| robejsek 12.9. 10:28 |
Milý Martine, kladete otázky na seminář. Mohu jen heslovitě říci toto. V Evropě začínají mnohé západní země chápat, že společnost služeb není správná cesta, protože ta nemá moc co na prodej. Obecně se hovoří o tzv. reindustrializaci. Trochu komické, ale nutné. Pro ČR jsou některé cesty uzavřené a některé nutné. To asi nejlepší je snažit se kultivovat to, v čem jsme dobří. Dohánět spičku v jiných oblastech je možné, ale vzhledem k omezeným prostředkům přinese více koncentrovat se na své silné stránky. Osou by měl zůstat strojírenský průmysl, ne nutně pouze automobilový. Náskok některých zemí západní Evropy (jako Německo) v dohledné době nedotáhneme. Ale za to se nám jiné západní země přiblíží tím, že je čeká spíše hospodářský úpadek. |
| lojzík 12.9. 08:13 |
Dobrý den, Evropa provádí strukturální změny - společný bankovní dohled, bankovní daň, ozdravování veřejných financí min. u jižního křídla. Z toho je jasné, že si nemůže dovolit tisknout peníze, protože blahobyt strukturální reformy oddaluje. Pokud tedy USA se vypořádávají s krizí lépe, tak prosím uveďte jaké strukturální reformy se povedly v USA za posledních 5 let (vyjma akce zdravotní pojištění pro všechny, které přímo nesouvisí se současnou krizí). Děkuji. |
| robejsek 12.9. 10:33 |
Mily Lojziku, Evropa provádí některé strukturální změny, řekl bych ale, že jsou chybné. Lepší než společný bankovní dohled (a financovaní nesolventních bank, protože o to jde především) by bylo lepší počet bank radikálně zredukovat, akceptovat s tím spojené ztráty, ale otevřít si možnost k tomu, co je samozřejmé, ale co euromilci nechtějí vidět. Evropa není ekonomicky kompatibilní a tudíž (mimo jiné) není zralá pro společnou měnu a již vůbec ne pro soustátí. USA se s krizí ani zdaleka nevypořádaly, ale jsou na tom podstatně lépe z důvodů, které jsem již v jedné odpovědi uvedl. |
| Petr Smrž 12.9. 08:22 |
Dobrý den, nemyslíte si, že zájmem USA a Ruska je slabá Evropa a proto se pořád objevují zprávy jak je na tom EU špatně a že různé země EU budou potřebovat další podporu? Není realita trochu jiná? USA mají tak hrozný obchodní deficit, konkurenceschopnost jeji průmyslových odvětví je technicky i obchodně daleko za Německem. Energie jsou v Evropě dražší to je pravda, ale jaká je energetická náročnost EU a USA, RUSKA? Pokud Německo postaví energetiku na nových alternativních zdrojích není to největší hrozba pro RUSKO a země, který jsou dnes vývozci ropy? Zapomíná se možná i na jedno. Ekonomiku USA táhly poslední dobou i vládní výdaje díky různým válečným konfliktům. |
| robejsek 12.9. 10:37 |
Pane Smrži, samozřejmě že oba aktéři nemají zájem o silnou Evropu. Ale zprávy o její slabosti nejsou bohužel mediální manipulace, ale realita. Silu USA posuzujeme rozdílně. Viz předchozí odpovědi. A prosím, vždycky je nutné posuzovat relativně, tj. ve vztahu k situaci jiných a nikoliv absolutně, tj. k teoretickým možnostem. USA a Rusko si energetickou náročnost mohou dovolit. Ukáže se, jestli se Německu podaří postavit energitku na altern. zdrojích. Ja si nejsem jistý. |
| dobre rano 12.9. 08:44 |
USA se propadaji do stale hlubs krize, i podle cisel economist ! racte cist v tabulce Trade, exchange rates, budget balances and interest rates. Muj dotaz: podlehl jste i Vy lzive propagande mainstreem medii, ktere bohuzel ovladaji anglo americti financni zlocinci, jako goldmann sachs, FED, a jim podobni, kteri americkou zoufalou financni i spolecenskou katastrofu exportuji prdevsim do evropy. Jsou sand vsichni ekonomove jen poskoky podvodniku z FED ? Dekuji za odpoved. |
| robejsek 12.9. 10:40 |
Pane Franku, o mojí nezávislost nemějte starost. Můžete to ostatně vidět i na mém poměrně radikálním hodnocení finančního průmyslu a návrzích, které jsem uvedl výše. Srovnání Evropa - USA je obtížné, a jak jsem v minulé odpovědi zdůraznil, záleží na relativní síle. A podle mého soudu je relativní síla a i předpovídatelná budoucnost USA lepší, než je tomu v případě EU. |
| Milan 12.9. 08:45 |
Dobrý den, nepřijde Vám, že za celou tou krizí může naprostá absence osobní zodpovědnosti v různých sférách? Politik udělá chybu, co se mu může nejhůře stát? Nebude příště zvolen. Strana se ale o něj postará,sežene mu místo v nějaké dozorčí rady. Vysocí manažeři v bankách, obchodníci na burze jsou na jednom místě max. 2-3 roky. Většinou jsou bonusové systémy nastaveny akorát na aktuální rok a co se děje poté to z těch lidí nikoho nezajímá. Řídí se podle osobního prospěchu,což je pochopitelné. Udělají se různé spekulativní obchody, kde se následně zjistí, že tyto produkty mají minimální cenu. Banka je v ohorožení a protože nemůže padnout, protože by se ohrozily vklady občanů,či podnikatelů,tak se sanuje ze státního rozpočtu. Přijde mi,že se za obrovské náklady tato krize vyřeší,ale pokud to bude pokračovat v podobnm trendu,tak nás zase další čeká. |
| robejsek 12.9. 10:44 |
Milý Milane, máte naprostou pravdu. A teprve po té, co v politice (zejména té naší, která nás logicky nejvíce zajímá) bude prosazeno pravidlo přímé zodpovědnosti, tak nelze čekat zlepšení image a výkony elit. Pokud jde o sféru soukromého podnikání, tak tam je zodpovědnost ošetřena lépe, ale ani zdaleka ne dostatečně. To je také úloha politické třídy. Ale vždycky je třeba to, co mi u nás nejvíce chybí. Aby se všichni ti občané, kteří se rozhořčují nad politiky, začali sami konkrétně angažovat. Ale na to jste se neptal. Máte naprostou pravdu, že když nedojde k změnám, tak nás čeká další ještě nákladnější krize. |
| Pavel 12.9. 09:07 |
Dobry den. Jak se na soucasnou eu dívají Němci a jak jejich politici ? Případně srovnání nálad mladé a starší generace. jak dlouho podle vás jeste budou ochotni jako stat platit a "půjčovat" problémovému jihu nebo obecne ostatním mene "výkonným" clenum. vnímají tuto situaci a pomoc jako něco mimořádného a nebo si spise mysli ze kupříkladu s jihem případně ostatními budou problémy vždy ? Cítí potřebu něco měnit v rámci fungovani eu a nebo jim stávající model eu vyhovuje ? Moc dekuji a vážím si vašich nazoru. |
| robejsek 12.9. 10:50 |
Milý Pavle, Vaše otázka se dá jen obtížně zodpovědět jinak než paušálně. Rozdíl v pohledu na EU se odvíjí méně od věku, jako spíše od informovanosti. Ti, kteří se o toto téma zajímají, tak většinou chápou, že dosavadní politika je neudržitelná. Není jich zatím dost, protože Němcům se vede většinou dobře. Počet kritických voličů budete moci 22. září odečíst na počtu hlasu pro stranu "Alternativa pro Německo" AfD. Ochota půjčovat je přímo uměrná vlastní ek. situaci. V tu chvíli, kdy se více lidem přestane vést dobře, tak poklesne. Faktem je, že o pomoci krizovým státům rozhoduje elita, která myslí a žije jinak a neptá se obyčejných lidí na jejich názor. |
| Ladislav 12.9. 09:16 |
Dobrý den pane doktore, zajímal by mě Váš názor na tzv. ekologii obnovitelných zdrojů, překotným a velice rychlým nárůstem, a jeho vliv na zejména zcela bezprecedentní změny mikroklimatu u fotovoltaik na zelených plochách a větrných elektráren v Severním moři, které zpomalují proudění vzduchu a vzhledem k abstinenci protiváhy na jihu (severní Afrika) se tím podle mého názoru rychle přesouvá rovnovážná přímka teploty ze střední Evropy na sever a projevuje se právě nárůstem průměrných teplot? Jinak velice děkuji za Vaše zdravé názory na vývoj ekonomiky a politiky v EU a světě. |
| robejsek 12.9. 10:52 |
Milý Ladislave, děkuji Vám za Vaše uznání. Abych si je udržel, tak se Vám musím přiznat, že na zodpovězení Vaší otázky nejsem dost kompetentní. Mohl bych si sice něco vyfabulovat, ale to není smyslem věci. |
| Pavel 12.9. 09:17 |
Dobry den. Jak se na soucasnou eu dívají Němci a jak jejich politici ? Případně srovnání nálad mladé a starší generace. jak dlouho podle vás jeste budou ochotni jako stat platit a "půjčovat" problémovému jihu nebo obecne ostatním mene "výkonným" clenum. vnímají tuto situaci a pomoc jako něco mimořádného a nebo si spise mysli ze kupříkladu s jihem případně ostatními budou problémy vždy ? Cítí potřebu něco měnit v rámci fungovani eu a nebo jim stávající model eu vyhovuje ? Moc dekuji a vážím si vašich nazoru |
| robejsek 12.9. 10:52 |
Na tuto otázku jsem právě odpovídal. |
| Michal 12.9. 09:37 |
Dobrý den, Česko neumí hospodařit. Nepříklad u nás opravují nepoškozené úseky silnic, zatímco ty děravé se jen 3x ročně zalepí. Nebo se mění semafory na křižovatce, na které by byla lepší předělat na kruháč. Pak tady máme dva úřady které dělají totéž - finanční a sociální. Příkladu je tisíce, stačí se projít po městě a trochu se dívat. |
| robejsek 12.9. 10:54 |
Milý Michale, děkuji za Váš názor. |
| Tom 12.9. 09:39 |
Dobrý den, a co podpora FVE, BIO paliva? Jsou to sporné projekty, které nemají pozitivní dopad na přírodu. Spíše naopak. Finančně je to katastrofa. Proč se EU nesnaží tento omyl napravit? Jedná se o stovky miliard ročně. |
| robejsek 12.9. 10:58 |
Milý Tome, to je velmi zajímavý fenomén. EU formuluje svoje iniciativy v rámci současného myšlenkového mainstreamu a ten "svádí" k Vámi uvedeným exotickým praktikám. Finanční ztráty iniciátory moc nezajímají, protože platit je sami nebudou. Cíl, který nastiňují jako "udajně" dominantní, plní dvě funkce. Leží daleko v budoucnosti, takže jeho plnění nebude kontrolovatelné a zároveň zamlžuje/snižuje význam skutečných problému, jako třeba eurokrize a odvádí tak pozornost lidí od systematického selhávání evropských elit jak v Bruselu tak v mnoha hlavních městech. |
| Augustin Bocek 12.9. 09:42 |
Těžbou a využitím břidlicového plynu USA splnily Kjótský protokol, vydělaly a snížily své energetické náklady na výrobu. Evropská cesta OZE bez JE vede k porušování Kjóta , k prodělku na dotacích a k drahé energii pro průmysl. Jak z tohoto bludného kruhu ? |
| robejsek 12.9. 11:01 |
Výhoda USA není jenom to, že vlastní odpovídající zdroje, nýbrž i to, že je to akceschopná země. Evropské státy ve své snaze o integraci za každou cenu ztratily možnost rychle a efektivně reagovat. Podívejte jen, jak dopadlo Nabucco. Právě v těchto dnech se konal definitivní pohřeb tohoto celoevropského projektu. Tedy, akceschopné jsou státy, ty silnější mohou udělat víc, ty slabší méně, ale vždycky mají šanci (jestli ji využijí, záleží na kvalitě jejich elit) posloužit své vlastní zemi a tím v konečném efektu i ostatním. |
| Jana 12.9. 09:49 |
Dobrý den pane Robejšku, před pár týdny jsem četla obě knihy od paní M.Šichtařové a pana V.Pikory, poslouchám debaty a čtu články s odborníky. V současné době mám pocit, že odborníci hlásají něco a politici dělají pravý opak, týká se to celé Evropy. Máte stejný dojem nebo se vám někdy stalo, že politici vyslyšeli a aplikovali v praxi vaše rady. Pokud ano, jaká rada nebo doporučení to bylo, jestli to lze takto obecně říci. Samozřejmě to může být doporučení nějakého týmu odborníků s čím jste se osobně setkal. Děkuji. |
| robejsek 12.9. 11:06 |
Milá paní Strouhalová, vidím věci takto: Na jedné straně jsou odborníci, kteří mají zajímavé ideje. Nezřídka však tyto ideje nejsou sdílené jinými odborníky, kteří mají jiné ideje. Přesto existují použitelné rady expertů. Pravda je (a to znám z vlastni poradenské praxe v Německu), že politici často nehledají řešení, nýbrž vědecké posvěcení svého vlastního názoru. Přesto bych ale řekl, že trend směřuje k efektivnější spolupráci politiků s experty. Politikům totiž nezbývá nic jiného než odpolitizovat a tím i zkvalitnit politiku. Jinak nemají politické strany zrovna růžovou budoucnost. Pokud jde o mě, tak si namlouvám, že jsem přispěl k tomu, že česká politická scéna vidí EU realističtěji a že ochota k převzetí eura u nás nikdy nebyla příliš vysoká. |
| Jakub Lysek 12.9. 09:49 |
Dobrý den, mám takový dojem, že současný diskurz krize Evropy je ovlivněn domácí situací v ČR. Ekonomika je ve špatném stavu, vlády jsou nestabilní a lidé mají pocit zmaru z všudypřítomné korupce.. To si poté samozřejmě přenáší i na Evropu.. Proto lidé v ČR mají pocit, že Evropa je ve velké krizi.. Krize se však ale týká pouze pár jižních států, které tyhle problémy mají již od 20. let minulého století. Sever Evropy krizí prošel relativně dobře, míra nezaměstnanosti je a byla na historických minimech. Jako (byť televizní) politolog také nemůžete tvrdit, že za krizí v Řecku, Španělsku a Itálii může EURO či "Brusel", existuje spousta odborné literatury, která upozorňuje na "state capture", korupci, patronáž, nefunkční státní instituce, zastaralý sociální systém (místo tzv. flexicurity, která je v severských zemích) a na nízký sociální kapitál a občanskou participaci. Tyto strukturální faktory jsou tak primární příčinou krize, které politici a někteří (ideologičtí) ekonomové (záměrně) nezmiňují... Nebo za vším máme hledat spiknutí Evropských elit v Bruselu, kteří chtějí vytvořit byrokratický superstát, který nemá obdobu v lidských dějinách? |
| robejsek 12.9. 11:13 |
Pane Lysku, fenomén o kterém hovoříte, jistě existuje, ale přesto si myslím, že krize EU je reálná a velmi zásadní. "Pár jižních států" je Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko a polojižní Francie. Mimochodem to, že tyto státy mají notorické hospodářské problémy, dokládá nízkou učinnost integrační politiky, která je měla (strukturální a kohezivní fondy) již dávno odstranit. Také korupce a nefunkční instituce byly úkoly pro EU; mimochodem dobře si pamatuji na české hlasy, které si ozdravění ve stejném smyslu slibovali od vstupu do EU. A i když akceptuji, že za jižní krizi mohou strukturální příčiny (což činím jenom tak z 50 procent) tak zůstává uplně základní otázka. Jak bylo možné a z jakého důvodu (když ne kvůli modernizaci, která jak vidíme nebyl úspěšná) byly tyto státy přijaty do EU. Jinými slovy jak smysluplný a efektivní je tento nadnárodní Konstrukt? Proč je vlastně žádoucí? |
| Pavel 12.9. 10:02 |
Domníváte se, že evropská měna přežije příštích 20 let? A může ČR v budoucnu zvládnout své dluhy, nebo tu cestu prostě nevidíte? Děkuji a přeji vše dobré! |
| robejsek 12.9. 11:20 |
Milý Pavle, euro příštích dvacet let nepřežije buď vůbec anebo přežije, ale v jiné formě; menší eurozóna, paralení národní měny apod. Čím požději evropští politici pochopí, že euro byla chyba a že evropský finanční sektor je třeba radikálně změnšit, tím pravděpodobnější bude, že euro nepřežije vůbec. Téma dluhy je v případě ČR na můj vkus účelově přeceňováno. Samozřejmě, že je třeba stabilizovat státní finance, ale zároveň je nutné stabilizovat společnost a otevřít rozvojové možnosti pro český průmysl. Kombinace úspor a investic je jediná cesta. Musíme ale chápat, že ani ona nepovede k ideálním řešením. Taková řešení nejsou z tohoto světa. "Zvládnout dluhy" pro mě znamená, rozumně s nimi zacházet (dluhový a rozvojový Management), ale neznamé je bezezbytku a v nalinkované perspektivě splatit. |
| David Grundel 12.9. 10:04 |
Dobry den, pane Robejsku. Rad bych se Vas zeptal na vas nazor, zda je vubec realne ocekavat navrat k dlouhodobeho rustu v oblasti, ve ktere dochazi ke stahnaci/poklesu a starnuti populace. Cela rada analyz ukazuje, ze ekonomomicky rust je znacne zavisly na tom, jak pribyva ekonomicky aktivnich lidi. Souhlasite, ze vyskoka mira prerozdelovani prijmu a rostouci role statu v peci o stare i mlade v podstate prispiva k tomu, ze se "nevyplati" mit deti? |
| robejsek 12.9. 11:26 |
Pane Grundele, nepovažuji navrat k dlouhodobému rustu (který by byl tak vysoký, že by financoval daný sociální systém) v žádné rozvinuté zemi. Myslím si, že tyto země jsou blizko úrovni saturace a hmotné odměny postupně ztrácejí reálnost (protože ekonomika z různých důvodů stagnuje) a tím i svou motivační sílu. Myslím, že budoucí historici označí tuto éru ze přechod ke kombinaci materiálních a nemateriálních motivací. Závislost mezi počtem obyvatelstva a růstem, kterou jste popsal, platí v mých očích bezezbytku v zaostalých, resp. rozvojových společnostech. K nim evropská a severoamerická společnost nepatří. Děti se vyplatí mít vždycky. Také proto, že svým rodičům dávají úžasnou nemateriální odměnu. |
| George 12.9. 10:06 |
Dobrý den, jaký je váš názor na možnost stále většího návratu některých výrobních kapacit z Číny zpět na původní trhy, zejména do USA, v následujících letech? |
| robejsek 12.9. 11:29 |
Milý Georgi, přesně pozorujete. To, o čem mluvíte, vidím také, a proto již delší dobu (písemně) hovořím o konci globalizace. Zkratkovitě řečeno politicko-ekonomická cena outsourcingu je pro západní země stále méně únosná. Děkuji všem tazatelům za inteligentní a inspirativní příspěvky. Hezký zbytek dne Petr Robejšek |